Tichá klimatizace do bytu: kolik decibelů je ještě v pořádku a co hlučnost ovlivňuje
V bytě je hlučná klimatizace problém dvakrát – ruší vás v ložnici a zároveň sousedy za stěnou. Právě obava z hluku bývá nejčastější důvod, proč lidé montáž odkládají. Dnešní jednotky jsou přitom výrazně tišší než technika stará deset let. Katalogový údaj v decibelech ale o výsledném komfortu rozhoduje jen zčásti.
Kolik decibelů má tichá klimatizace
U kvalitních nástěnných jednotek značek, které montujeme, začíná akustický tlak vnitřní jednotky na 19 až 22 dB(A) v nejnižším otáčkovém stupni – tedy pod prahem šepotu. Tatáž jednotka se ale při plném výkonu dostane na 40 až 45 dB(A). Venkovní jednotka se podle výkonu pohybuje mezi 48 a 55 dB(A), řada modelů ji umí ztišit tichým režimem.
Jeden údaj je dobré znát: decibelová stupnice je logaritmická. Rozdíl mezi 19 a 22 dB(A) v reálném bytě prakticky nerozlišíte, rozdíl mezi 22 a 32 dB(A) vnímáte zhruba jako dvojnásobnou hlasitost. Honit se za posledním decibelem v katalogu se proto nevyplatí – víc rozhodne, jak často bude jednotka muset jet naplno.
Proč rozhoduje dimenzování a montáž
Poddimenzovaná klimatizace je nejčastější příčina hluku, kterou u reklamací řešíme. Jednotka, která na místnost výkonově nestačí, jede většinu času na maximální otáčky – a nejhlasitější režim se tak stane tím běžným. Správně navržená invertorová jednotka po zchlazení místnosti sjede na nízký výkon a drží se u spodní hranice svého rozsahu. Předimenzovaná jednotka ale řešením není: ta zase cykluje, a právě rozběh je slyšet nejvíc. Proto při návrhu počítáme tepelnou zátěž konkrétní místnosti – plochu, orientaci a zasklení oken, stínění i počet lidí a spotřebičů.
Zbytek hluku vzniká až při montáži:
- Vibrace přenesené do konstrukce – venkovní jednotka bez pružných silentbloků nebo na měkké konzole rozezní celou stěnu a je slyšet i v bytech, které s klimatizací nemají nic společného.
- Nevhodné umístění vnitřní jednotky – jednotka foukající přímo nad postel bude subjektivně hlučnější, i když naměříte stejnou hodnotu.
- Špatně spádovaný odtok kondenzátu – bublání ve vedení je tichý, o to otravnější zvuk, typicky v noci.
Podrobně jsme se tomu věnovali v článku o tom, kam umístit venkovní a vnitřní jednotku.
Hygienický limit: 50 dB ve dne, 40 dB v noci
Hluk z klimatizace spadá pod nařízení vlády č. 272/2011 Sb. Pro chráněný venkovní prostor staveb, tedy prostor do dvou metrů před fasádou obytného domu, platí u stacionárních zdrojů limit zpravidla 50 dB v denní a 40 dB v noční době. Jeho dodržení řeší montážní firma volbou umístění, odstupem od oken sousedů a případně nočním režimem jednotky. V bytovém domě k tomu přistupuje souhlas společenství vlastníků, protože venkovní jednotka zasahuje do fasády – tedy do společné části domu.
Často kladené otázky
1. Jaká hodnota znamená opravdu tichou klimatizaci do bytu?
Pro ložnici hledejte vnitřní jednotku s nejnižší hodnotou do 22 dB(A). U venkovní jednotky je dobrý údaj do 50 dB(A), ideálně s tichým režimem.
2. Platí údaj z katalogu za všech okolností?
Ne. Výrobci uvádějí hodnotu naměřenou v definovaných podmínkách a v nejnižším otáčkovém stupni. V reálném bytě se k ní přičítá vliv montáže, dimenzování i akustiky místnosti.
3. Bude klimatizaci slyšet u sousedů?
Při montáži s antivibračním uložením a vhodným umístěním venkovní jednotky by rušivě slyšet být neměla. Většina stížností na hluk, které řešíme, má původ v úspoře na kotvení.
4. Je invertorová klimatizace tišší?
V praxi ano. Invertor plynule reguluje výkon, takže jednotka běží dlouhodobě na nízkých otáčkách, zatímco neinvertorové zařízení se stále spouští a vypíná na plný výkon.
5. Jde hlučnost snížit u už namontované jednotky?
Často ano – výměnou konzoly, doplněním silentbloků, přespádováním odtoku kondenzátu nebo přenastavením režimu. Nechte si ji nejdřív prohlédnout technikem.